Ačkoli mě česká hudební scéna zajímá míň a míň, jsou zde umělci, které si vždy ráda poslechnu i dnes. Někteří zpěváci pro mě mají až sentimentální hodnotu.

Začnu jedním popovým boybandem.

UDG

Skupinu UDG pamatuji ještě z dob bláznivých fesťáků na střední. Kluci to uměli dobře rozjet, zároveň ale byli nadaní. Jejich saxofon mě vždycky dostal do kolen!

Jsou z Ústí, vroce 2004 zvítězili v soutěži Coca Cola Popstar, a pak se jim rozjela kariéra, která trvá až dodnes. Založena byla kapela ale už v roce 1998. Zatím vydali čtyři studiová alba Ztraceni v inspiracích, Buď a Nebe, Autoportrét a Akrobat. V současné době jsou na turné k nejnovější, poslední jmenované desce. Skupina má momentálně šest členů, zajímavostí je, že jsou v kapele dvojčata, kluci Vrzákovi. Moji nejoblíbenější písničkou od nich je Hvězdář, ke kterému byl natočen hodně emotivní videoklip.

Radůza

Tak a teď z trochu jiného soudku. Radůza neboli Radka Vrankováje oblíbená česká šansoniérka, písničkářka, harmonikářka a hudební skladatelka. Skládá mimo jiné písně filmové a scénickou hudbu. Zahrála si i ve filmu Jana Hřebejka Kráska v nesnázích, podílela se i na soundtracku k filmu. V roce 2007 o ní byl natočen dokument Půjdu, kam chci.

Radůzu mám ráda, protože se nesnaží nikomu svou hudbu nutit, naopak je její muzika velmi libivá a příjemná na poslech. Dokonce je i úspěšnou autorkou dětských knížek, například vyprávění O Mourince a Lojzíkovi. Její koncerty jsou veselé a energické. Často koncertuje i v malých městech, takže vidět a slyšet ji není problém ani pro přespolní.

Tata Bojs

Tahle pražská alternativní skupina už toho má taky dost za sebou. Já si je pamatuji ještě z obálek hudebních časopisů 90. let a milénia. Vznikli totiž už v roce 1988. Zakládajícími členy jsou Mardoša a Milan Cais, dnes s nimi hrají i Vladimír Bár, Dušan Neuwerth a Jiří Hradil. První album kluci natočili ještě před maturitou. Dneska je vydává Supraphon. Já je mám ráda už od dob Tanečnice. Naprosto jsem se ale zamilovala do jejich alba Smetana, které nahráli s Ahn Trio. Naživo jsem je viděla, když byli na turné právě s tímto albem. Albumů už vydali asi 16. Je vidět, že písniček mají pořád dost. Zaslouženě získali  spoustu ocenění Anděl a Žebřík.

I když členové stárnou, pořád je na hudbě cítit ona hravost a chuť experimentovat.

Současná scéna

Česká a slovenská hudební scéna se neustále mění a přiznám se, že je pro mě až nemožné ji sledovat. Proč? Protože většina „umělců“ si jenom mysli, že mají talent. Většinou postaví svoji kariéru na jedné písničce a nebo dávají fanouškům „sežrat“ nekvalitní hudební materiál. Takových nováčků je tu u nás hodně. Stačí si zapnout Očko a podívat se na jejich žebříček nej hitů. Osmi z deseti interpretů je 15 let a zpívat většinou moc neumí, jenom se kroutí před kamerou. Neberte to jako kritiku, každý děláme, co umíme. Vím, že dneska letí něco jiného než dřív. Youtuberkya youtubeři vládnou světem, stávají se z nich moderátoři, zpěváci a herci. Tak to prostě je a nic to nezmění. Jen mi dělá problém se s tím smířit a uvědomit si realitu. Ne že bych byla zastáncem Karla Gotta nebo Lucie Bílé (jen to ne), pokud ale chcete poslouchat kvalitní hudbu, musíte prostě poradně hledat. Mezi nadějné mladé talenty české scény patří třeba Zrní nebo Lake Malawi (dříve Charlie Straight).

A co vy? Komu u nás fandíte a koho naopak na pódiu moc rádi nevidíte? Podělte se o svůj názor na věc.